Správně zvolená podlaha a materiál kuchyňských dvířek, pracovní deska spolu s dřezem, zajímavé doplňky, technicky dokonalé vybavení pod designovým osvětlením – to vše ještě není zárukou úspěchu a vaší spokojenosti s novou kuchyní. Pro výsledný dojem je podstatný styl, vztah mezi všemi zvolenými prvky, které spolu vytvářejí jedinečnou a osobitou atmosféru vaší kuchyně.
Co to vlastně je styl interiéru? Kdysi byl vázán s architektonickým stylem konkrétního období. Často bychom našli architektonické fasádní prvky použité na interiérovém vybavení, samozřejmě v odpovídajícím měřítku. Dnes je doba jiná. V architektuře již několik desetiletí nepanuje jednotný styl, naopak vládne značná roztříštěnost směrů a názorů. I tak se při tvorbě současného interiéru rádi a často vracíme k historickým odkazům a vzorům.
Kromě osvědčených způsobů kombinování určitých prvků a materiálů, s nimiž se můžeme každoročně seznámit na veletrzích trendů pro následující rok, existuje stylů tolik, kolik je lidí. Individualita a její vyjádření je mottem dnešního interiéru, ale i módy a dalších uměleckých směrů. Pro každého něco jiného a pokud si dva lidé koupí stejnou kuchyňskou linku, určitě ji doplní jinou podlahou, a pokud si vyberou stejnou dlažbu, nezvolí si nikdy stejnou pracovní desku a tak bychom mohli pokračovat. Přes značnou rozmanitost dnešních interiérů, na které se každý spontánně podílíme vlastní tvorbou svého obydlí, se nyní pokusím naznačit jisté směry a styly, z nichž můžeme volit nebo je vzájemně kombinovat.
Jednoduchost až strohost má technicstní styl společně s minimalismem, který se před pár lety objevil v módním odívání pod názvem purismus. Heslo „méně je někdy více“ jednoznačně charakterizuje tento velmi aktuální styl, stejně jako minimum přesně účelných doplňků a elegance pravidelných a pravoúhlých tvarů. Oblíbené materiály jsou pocitově studené: používají se především kovy – nerez, hliník, chrom, doplněné mléčným nebo pískovým sklem a umělým kamenem. Barevnost je opět v chladných tónech, nejčastěji neutrální šedá, černá, bílá, případně oživené barevným kontrastem, například podlahou nebo pracovní deskou v sytém tónu. Digestoře, sporáky, varné desky, dřezy, rychlovarné konvice a chladničky s nerezovými dveřmi svým designem připomínají dokonale funkční stroje, těžící svou estetikou pouze z čistoty tvaru. Drobné spotřebiče můžeme výhodně ukrýt za roletkou, nejlépe – jak jinak než nerezovou.
Moderní styl má s technicistním společnou jednoduchost, přehlednost a funkčnost, na rozdíl od ní se však nevzdává teplé barevnosti, keramiky a ani dřeva, těchto vděčných materiálů bytového interiéru. Dvířka moderní kuchyně jsou spíše jednoduché, praktické na údržbu. Mohou být natřené lakem vysokého lesku nebo přiznat přirozenou barevnost a kresbu použitého dřeva. Mezi nejoblíbenější patří teple hnědý buk a olše s oranžovo – růžovým nádechem nebo bříza, zajímavá svým sametovým leskem a světlou svěží barvou. Tvarové zpracování dvířek zahrnuje od prostých obdélníkových desek se zkosenou hranou přes jemnou profilaci po obvodu až rámové typy, jejichž základní plochu tvoří nejčastěji pastelově barevné lamino lemované plochy s rámem z přírodního dřeva, nejlépe kontrastní barvy.
Osvědčenou a stále krásnou kombinací jsou bílá matná dvířka s dřevěnou pracovní deskou, dnes velmi módní variantou jsou dvířka smetanová spolu s deskou v sytě hnědém tónu. Horní skříňky mohou být výrazněji členěny, často mají nerovnou horní hranu. Prosklené skříňky odlehčují hmotu korpusu, kromě čirého skla můžeme volit sklo s drobným litým či pískovaným vzorem. Pří výběru spotřebičů, které nehodláme vestavět, nejsme jako u technicistní kuchyně omezeni výběrem typů, které jsou s nerezovými dvířky, případně v celokovovém provedení. Naopak nejoblíbenějšími a velmi praktickými doplňky jsou nerezové závěsné programy.
Na opačném pólu stupnice, nejdále od technicistního interiéru, se právem ocitá stále velmi oblíbený rustikální styl. Materiálem, který zde udržuje první pozici, je přírodní dřevo v nejrůznějších úpravách – voskované, lakované bezbarvým lakem, mořené nebo natřené matnými barvami (oblíbená je smetanová). Pro solidní dojem bývají preferovaná přírodní dřeva v sytých teplých tónech, například třešeň či ořech, nebo levnější dřeva mořená do požadované syté, rezavé nebo temně koňakově hnědé. S ohledem na materiálové řešení se často jedná o kuchyně vyráběné na zakázku společně s dalším kuchyňským či jídelním nábytkem, proto se nebojme pracovat s více barvami. Výborně vypadají osvědčené kombinace: smetanová – teplo oříškově hnědá nebo rezavá – lesní zeleň, fantazii se meze nekladou. Tento styl má rád množství doplňků, nejlépe staré předměty s patinou, klasický porcelán, barevná kamenina, sušené květiny, svazky cibule a česneku volně zavěšené v prostoru. Kuchyni svědčí bohaté prostorové členění, množství speciálních dílů na vystavení nádobí a horní skříňky efektně ukončené profilovanou římsou.
Rustikální obklad na stěnách a keramická dlažba na podlaze napodobují historické vzory a opotřebení stoletím bývají výborným a osvědčeným doplňkem kuchyně z masivního dřeva. Horní skříňky rozjasní a prozáří barevné vitrážky napodobující staré spojování sklíček v sakrálních stavbách cínováním. Decentnější dekorační technikou je pískování motivu do čiré skleněné tabule. Kovy také podtrhují teplou barevnost a domácí atmosféru, zvolené bývají buď černé ručně tepané kovy, častěji však měď a mosaz. Samozřejmě i digestoř musí svým materiálem a tvarem ladit s interiérem. Rohově obezděná digestoř je oživením dispozice, její hranu lemuje kamenná nebo dřevěná římsa s dekorativním zábradlím. Netradičním prvkem bude určitě plechová měděná digestoř s viditelnými nýtky.
Kuchyň ve stylu cottage má s rustikální kuchyní mnoho společného. Zdobení, detail, ruční řemeslné zpracování a pocit pohody, domova. Ale liší se svými sympatiemi k vesnici, která je její inspirací. Typickým znakem tohoto stylu je zděná kuchyňská linka, často bez vrchních skříněk. Spodní skříňky jsou uzavřeny buď jednoduchými dřevěnými dvířky, případně zdobené vyřezáváním nebo zakryté látkou. Vesnickým kuchyním sluší přírodní motivy ve veselých jasných barvách, nejčastěji množství květů nebo ovoce na bavlněném základě neutrální barvy, případně v kombinaci s vícebarevnými proužky nebo kostkou. Styl podtrhne uchycení závěsů poutky z kontrastní látky nebo kroužky ze shodného materiálu jako závěsná tyčka. Pořízení této kuchyně je finančně velmi výhodné. Zdící materiál je levný a dostupný, spotřeba obkladových prvků české výroby je zanedbatelná a po natření vnitřních prostor skříněk omyvatelnou barvou nezbývá než nechat nařezat police v některé specializované prodejně.
Příčky mezi spodními kuchyňskými skříňkami lze vyzdít z řezného zdiva a jejich povrch dále upravovat, nechat vyniknout strukturu a barvu hlíny. Za keramický obklad také ušetříme, pokud zvolíme nabílená zdiva vápennou omítkou. Řada horních skříněk úspěšně nahradí jednoduché dřevěné police, které se obejdou bez zadního a vrchního dílu, jejich základ vytvoří obyčejná fošna, samozřejmě náležitě povrchově ošetřená. Na stěnách výborně vypadají ručně malované dlaždice, nejlépe zděděné po předcích. Zajímavý vzhled získají zbytky historické dlažby i na neutrálním pozadí moderní dlažby. Stejně dobře se na podlaze vyjímá ruční dlažba v přirozené barevnosti páleného střepu, případně doplněná mozaikou. Styl této kuchyně podtrhne keramický nebo porcelánový dřez a stylové kohoutky s porcelánovými středy. Originálním prvkem vesnické kuchyně zůstávají stará kamna na dřevo. Méně obvyklý je krb jako součást pracovní desky, respektive otevřené ohniště k rožnění a pečení masa a zeleniny.