Při stavbě domu je důležité porovnávat náklady a investice v dlouhodobém horizontu. I když současný trh stavebnictví a developerských projektů nabízí řadu velmi rychlých a často i cenově atraktivních možností, je potřeba promyslet, kolik vaše rozhodnutí bude stát v budoucnu. Již máme za sebou zkušenosti se zvyšujícími se nároky EU na energetickou náročnost budov a tento trend bude pokračovat. V roce 2020 by mělo dojít k další regulaci potřeby primární energie, tzn. energie zabudované v domech, o 20 %. Chcete-li se vyhnout dalším stavebním úpravám, uvažujte již nyní o nízkoenergetickém či pasivním domu.
Co nám pasivní dům přinese?
Výrazně snížíte náklady na vytápění a získáte stálý přívod čerstvého vzduchu, aniž byste museli snášet průvan. Dům má příjemné teploty v zimě i v létě a v neposlední řadě je velmi ekologický. Ročně spotřebuje maximálně 15 kilowathodin na metr čtvereční vytápěné plochy. To znamená, že sledování cen energií a veškeré další náklady budete moci v příštích letech v podstatě škrtnout z programu.
Pasivní nebo nízkoenergetický?
Pasivní dům využívá vnějších zdrojů, jako je sluneční záření či teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky mimořádně kvalitní izolaci teplo neuniká a po většinu roku vystačí k tomu, aby vám v domě bylo příjemně i bez dalšího přitápění.
V souvislosti s energetickou náročností se můžete setkat také s termínem nízkoenergetický dům – funguje na podobném principu, jen nedosahuje tak vysokého standardu. Musí splňovat to, že jeho spotřeba je nejvíce 50 kilowatthodin na metr čtvereční. Potřebuje proto rozsáhlejší otopný systém a jeho náklady jsou o něco vyšší než u domu pasivního. Pasivní dům je tady náročnější na výstavbu, ale je možné na něj získat například dotace Zelená úsporám. Nízkoenergetický dům má nižší pořizovací náklady, ale musíte počítat s o něco nákladnějším provozem než u domu pasivního.
Jde to i s jednovrstvým zděním?
Systém pórobetonových tvárnice Ytong je vynikajícím stavebním materiálem pro nízkoenergetické i pasivní domy, což dokládá mimo jiné i to, že jeho výrobce je členem Centra pasivního domu, které se zabývá osvětou a propagací tohoto ekologického přístupu ve stavebnictví.
Ytong díky porézní struktuře vyniká tepelněizolačním vlastnostmi, zejména při použití tvárnic řady +. Tvárnice Lambda+ o tloušťce 450 mm se dostává na hranici pasivního standardu i při jednovrstvém zdění a Theta+ v tloušťce 500 mm už požadavky pasivního standardu zcela splňuje.
I bez zateplení obvodového zdiva překračují tvárnice Ytong stanovenou normu tepelného odporu a tyto vlastnosti si zachovávají i po opracování, což je důležité. Úniky tepla vznikají například po elektroinstalacích a rozvodech, při nichž se zasahuje do celistvé stěny.
Co je bílý pórobeton a jaké další výhody nabízí?
Bílý pórobeton je materiál, který vznikl spojením základních a přírodních surovin, tedy křemičitého písku, vody, vápna a cementu. Tím se liší od šedého pórobetonu, v němž se písek nahrazuje elektrárenským popílkem, což je vedlejší produkt vznikající při spalování hnědého uhlí v elektrárnách.
Při zpracování pórobetonové směsi vznikají miliony drobných pórů, které jej odlehčí a dodají mu vynikající tepelně-izolační vlastnosti, důležité je také, že je mimořádně nehořlavý.
Tip: Zvyšte si bezpečnost domu a svého majetku
Systém tvárnic Ytong navíc zahrnuje veškeré stavební díly, které umožňují snadné a přesné napojení, čímž se zabrání vzniku tepelných mostů. Kromě toho, že se zabrání úniku tepla, se nevytváří podmínky pro vznik plísní a vznikne skutečně zdravá stavba s dobrým vnitřním klimatem.
Je snadno opracovatelný, proto je velmi oblíbený i mezi těmi, kteří se rozhodnou stavět svépomocí. Výrobce také poskytuje odborné poradenství, které zahrnuje konzultování projektu stavby v otázkách volby materiálu a kalkulace. Obracet se na ně můžete také s dalšími technologickými dotazy i pokud potřebujete půjčit nástroje na zpracování materiálu či samotné zdění.